Listopad 2013

7. část. Kdo se těší?

27. listopadu 2013 v 17:04 | Smilee |  Modré neštěstí nebo vysvobození?
Ahojda, tak tu je další část. Ano začíná to být zajímavé ;) Teď trošičku delší :D

ztrapnila se (tak už to u mě bývá). Cestou domů jsem celou dobu o něm přemýšlela. Jmenuje se Jeremy. Scott. Nijak zvlášť úžasné jméno, ale docela se k němu hodí. Super další žhavá novinka pro Matta s Adeline. Pomyslela jsem si, když jsem odemykala vstupní dveře našeho domu. Stál asi 500 metrů od školy v ulici s plno řadovými domy. Vstoupila jsem a sundala si boty. "Haló? Je někdo doma?" zařvala jsem. Nic žádná odpověď. Bezva, alespoň mám barák celý pro sebe. Rychle jsem vyběhla nahoru po schodech do svého pokoje a hodila tašku na zem. Prokličkovala jsem mezi hromadou věcí, které se válely všude po zemi. No co? Neměla jsem čas na uklízení. Hodila jsem sebou na postel a zabořila hlavu do hromady měkoučkých polštářů. Dolehla na mě tíha všech dnešních událostí a po tváři mi začaly stékat slzy. Jen pro rekapitulaci všeho co se dnes stalo. 1. Mám modré vlasy, přesněji konečky vlasů. 2. Jeremy Scott na mě pořád civí. 3. Namalovala jsem šíleně krvavý obrázek, ani nevím jak. 4. Za necelou hodinu se mám sejít venku s Mattem a Adeline. No jinak než bezva užitý den se to prostě popsat nedá. Otřu si rukou slzy a jemně popotáhnu. Žádné brečení Chloe, nejsi přeci žádná bačkora.

AFFS, chceš být? Napiš si :D

25. listopadu 2013 v 20:27 | Smilee
Ehm, takže trochu to tu aktualizuji.
Předtím tu byl dlouhý seznam toho, co mi tu musíte napsat, ale na to celkem kašlu. Fakt mi je jedno, jak moc budete obíhat (i když tak jednou za měsíc by to neuškodilo), mé obíhání je totiž dost špatné, takže s tím počítejte, pokud se sem přihlásíte. Ale tak jednou za dva týdny se snažím oběhnout celý svůj seznam lidí. Někdy třeba i častěji, ale záleží na čase.
Takže pokud vás toto neodradí, tak udělejte následující kroky:

Napište mi své jméno (blogovou přezdívku, cokoliv), abych vás tak mohla zapsat do seznamu.
A poté jen to, o čem je váš blog. Většinou se na něj stejně podívám a zjistím si to sama, ale abych měla nějakou malou orientaci.
Pokud se mi taky u vaše jména v komentářích nezobrazí adresa vašeho blogu, tak jí sem přidejte, ale není to nutnost.

Děkuji moc všem. A opravdu berte na vědomí mou aktivitu, která stojí za houby, ale snažím se! :))
Mějte krásný den!

The One That Got Away

24. listopadu 2013 v 21:37 | Smilee |  Other
No řeknětě, prostě dokonalá písnička. :D
Jinak je z Ravenswoodu a je fakt úžasná :D


6. část

23. listopadu 2013 v 14:20 | Smilee |  Modré neštěstí nebo vysvobození?
Nevím, co mám dělat, a tak jsem se rozhodla. že vám řidám další část o trochu dřív, tak ať se líbí :D

Do třídy vstoupil profesor Whiteman a celou třídu přejel ledovým pohledem, nejdéle se zastavil u mě a v očích se mu na malou chviličku zalesklo pobavení, to ale rychle zmizelo, protože on na sobě nikdy nedává znát nějaké emoce. Byl přísný a dá se také říct, že nejpřísnější učitel na naší škole. Učí matematiku a občas i fyziku, ale to jen u čtvrťáků. Já jsem ve druháku, tedy vlastně v prváku, ale už je konec roku a já automaticky myslím na další. Je polovina června a venku už je krásné teplo, scházíme se venku, chodíme se koupat a pořádáme večírky pozdě do noci. Z přemýšlení o prázdninách mě vytrhl přísný hlas profesora Whitemana. "Slečno Wilsonová, vraťe se prosím zpátky do třídy a odpovězte na otázku." stál blízko mé lavice a propaloval mě pohledem.

5.část

21. listopadu 2013 v 20:10 | Smilee |  Modré neštěstí nebo vysvobození?
Ahojky, další čáat :D

Rychle jsem zamrkala a znovu se začala soustředit na svou partu, která se zrovna hádala o tom, jestli je Stefan hezčí než Damon (to víte, všichni jsme zbláznění do Upířích deníků a já osobně hlasuji pro Damona) "A co ty Chloe?", rychle jsem zamrkala, jako bych se právě probudila. "Co?" zeptala jsem se s ne příliš inteligentním výrazem. "Chloe sakra, ty jsi dneska ale mimo. Co s tebou je?" zeptala se starostlivě Adeline. "Nic se mnou není… Hele všimli jste si toho divnýho kluka s černými vlasy?" zeptala jsem se a prstem ukázala na místo, kde předtím seděl. "Ehm divných kluků s černými vlasy je tu trochu víc nemyslíš?" zatvářil se pochybovačně Matt. "Jo, ale tenhle byl fakt divnej. Celou dobu na mě vejral a nevadilo mu, že na něj vejrám i já." začala jsem vysvětlovat. "Chloe a divíš se mu? Všichni na téhle škole na tebe zírají. Jsi fakt hezká a dokonalá." Začal Matt, ale já jsem ho pohybem ruky utlumila. "Tak jo, dost komplimentů." Jeho slov doopravdy zahřála u srdce. Nikdy jsem o sobě nepřemýšlela jako o dokonalé, s blond vlasy a zelenýma očima jsem si připadala jako normální holka. Ani jsem se moc nemalovala, přeci jenom na mně kluci něco viděli. "Dobře, tak já už pomalu půjdu, hele nechcete se dneska někde sejít?" zeptala jsem se, když jsem se zvedala ze židle. "Jo! Takže v…hmm… třeba v pět v malém parku?" zareagovala Adeline. "Jo!" řekla jsem s Mattem na stejno. Zamával jsem těm dvěma "V pět?" a vypařila jsem se, oběd jsem nechala na krku Mattovi, on ho odnese.

Help :P

19. listopadu 2013 v 19:01 | Smilee
Ahojky, prosím, prosím dej like :D Moc by jste nám pomohli :D Thanks


Little girl

18. listopadu 2013 v 20:37 | Smilee |  Pretty Little Liars
Tohle jsem si nemohla odpustit.Krása :O


4.část :D

17. listopadu 2013 v 14:30 | Smilee |  Modré neštěstí nebo vysvobození?
A máme tu další část :DD


Zbytek dne měl asi stejný scénář jako první hodina. Všechno se pořádně rozjelo až na obědě, společném s mými kamarády. "Bože, tohle, že má být školní jídelna? Tímhle se dají krmit leda tak prasata!" stěžovala jsem si a dloubala do jídla alá "kuře", u stolu ke kterému jsem společně s Adeline a Mattem sedávali, a tak nějak si ho přivlastnili. Dnes jsem doopravdy neměla chuť na nic k jídlu, a tak jsem se v tom celou dobu šťourala a stěžovala si. Víceméně tohle jsem dělala každý oběd. "Ale, prosím tě, my všichni přeci víme, že jsi hodně vybíravá" pousmál se Matt a z mého talíře mi ukradl kus masa.

Co dál?

15. listopadu 2013 v 21:26 | Smilee
Ahojkýý :DD
Jenom menší shruntí toho, co se tu bude dít (dělo a děje :P):
  • Udělala jsem nový design :D
  • Rozhodla jsem se, že se blog nebude věnovat Upířím deníkům a Prolhaným kráskám, nýbrž mně, příběhům a dalším věcem (samozřejmě sem hodím pár pocitů z nových epizod :D), ale zadní vrátka pro PLL a TVD stále zůstávají otevřená :D
  • A proč tohle všechno? Zjistila jsem, že plno blogů, se zaměřuje na tyto dva seriály nebo na jiné, a tak jsem si řekl, že s tím nebudu tolik otravovat a nechám místo ostatním :D (čekejte, že si sem tam neodpustím fotky, videa nebo nové epizody :P)
No, to je asi vše..... jo vlastně ještě něco :D
.......Jakse vám líbila nová epizoda TVD? (:D :D)
Mně strááášně :D
A to je asi všechno :D
P.S: Ty dvojnice všechny dohromady :D (Ano, nemohla jsem si to odpustit)
BYE BYE!

Dabing nebo titulky?

11. listopadu 2013 v 14:35 | Smilee |  Other
Tak co si myslíte? Já jsem samozřejmě za titulky! Je pravda, že náš dabing je jeden z nejlepších, ale, řekněte, občas přeci jenom stojí za houby. A s titulky samozřejmě poznáte pravé hlasy herců a je to mnohem lepší (noučíte se třeba něco jiného v jejich jazyce :D) A já jako fanoušek seriálů je samozřejmě sleduji s titulky (jinak to snad ani nejde ne?) a vyhovuje mi to! :D :DD

5x07

9. listopadu 2013 v 16:14 | Smilee |  The Vampire Diaries
Promo k 5x07 :D



Silas: Ahoj, můj stíne.
Stefan: Vrátila se mi paměť.

Amara: Nesahej ne mě.
Bonnie: Můžu se jí dotknout.

Stefan: Silas musí zemřít a to já ho musím zabít.

Damon: Chceš krev dvojnice? Stačí si vybrat.

Damon: Pomalu, kámo.

1x03

9. listopadu 2013 v 13:15 | Smilee |  Ravenswood
Tak kdo už viděl další díl Ravenswoodu? Já už jo :D A abych pravdu řekla docela dost jsem se bála :D Hlavně v té scéně s tou učebnou :D
A tady je promo k 1x04 :D Bože už se táák těším :D

A co dál :D

9. listopadu 2013 v 13:11 | Smilee |  Modré neštěstí nebo vysvobození?
Třetí část je tu :D Tak ať se vám líbí :P

Celou dobu Matt mluvil o nové holce, která s ním chodí na jeden předmět, ale já ho sotva vnímala. Pořád jsem myslela na modrou v mých vlasech. Už po několikáté jsem se sama zeptala: Jak se tam sakra vzala? Když jsme došli ke škole, čekala nás tam naše nejlepší kamarádka Adeline, její zrzavé vlasy byly vidět na míle daleko. Zamávala nám a vydala se naším směrem. "Ahojky. Jak jste se měli?" přihnala se k nám doslova jako malé tornádo a rychle nás objala. "Blbě." Řekla jsem ve stejnou dobu, jako Matt vykřikl "Super!" Adeline se na mě zamračila, ale radši mě ignorovala a hned začala mluvit o sobě. "Ani nevíte, co se stalo…" dále jsem jí neslyšela, protože mou pozornost upoutal někdo jiný. Černovlasý chlapec, který stál přímo uprostřed parkoviště a díval se na mě. Měl modré oči jako pomněnky a světlou pleť, v jeho tváři se zračil zájem a menší dávka sarkasmu, která se teď objevovala skoro ve všech výrazech teenagerů na naší škole. "Haló, voláme Chloe, dávej trochu pozor."

Pokračování

6. listopadu 2013 v 15:26 | Smilee |  Modré neštěstí nebo vysvobození?
Takže, další část přidávám :DD :D

"Jednu otázku podruhé prosím," postěžovala jsem si a s námahou se posadila. " Tak za prvé potřebovala jsem na vzduch, za druhé nevím a je mi to fuk a za třetí byla jsem v lese." Vyjmenovala jsem mu vše a kousla do rozdělané sušenky. "A nehraj si prosím tě na starostlivého bratra, všichni moc dobře víme, že většinou já se starám o tebe. Copak je tak hrozné, když si jednou tvá malá sestřička vyvětrá hlavu?" řekla jsem. Nasupeně mě provrtával pohledem. "Mé problémy sem netahej, nechci jen, abys skončila tak jako já." "Jak, jako troska? Ne to mě doopravdy neláká." Můj bratr se totiž jednoho dne dal dohromady s partou, která měla na svědomí vraždu a to spolu s ním. Opili se a napadli jeden obchod, ve kterém pracovala žena, která jim bohužel přišla pod ruku. Rodiče měli kvůli tomu velké problémy, ale nějak se z nich vyhrabali a nic se jim nestalo, nikdy nám ale neřekli, jak to udělali nebo co jim k tomu pomohlo. Mike si to do teď vyčítá a kromě svých nejbližších přátel se s nikým jiným nebaví. "Promiň," řekla jsem, když jsem uviděla výraz v jeho tváři. Výraz ublížení. "neměla jsem být tak hnusná. Promiň." Posadil se ke mně a přes pramen svých hnědých vlasů se na mně zahleděl. Nikdy jsem nepochopila jak to, že on má hnědé vlasy, ale já jsem blondýnka, když naši rodiče jsou oba hnědovlasý. Smutně se usmál. "Pojď ke mně." roztáhl náruč a já se s úlevou zabořila do jeho trička. Nezlobí se na mě.

Modré neštěstí nebo vysvobození?

5. listopadu 2013 v 18:29 | Smilee |  Modré neštěstí nebo vysvobození?
Dobře, dobře :D Takže jsem se rozhodla, že první část příběhu vám sem dám již dneska :D :D
P.S.: Doufám, že se vám bude líbit :D :DD

Nikdy jsem neměla ráda lesy, proto, vždy když se ohlédnu zpět, nedává mi to smysl. Co jsem tam sakra dělala? Je pravda, že mě to tam celý den táhlo, postrkovalo, volalo mé jméno, ale myslela jsem si jen, že blouzním. Celé této situaci jen a jen pomohla hádka s rodiči, kterou vyvolalo…počkat, už ani nevím co. Tak se nedivte, že jsem tam nedokázala zůstat ani minutu a ladně se vypařila oknem rovnou do nejbližšího lesa.
Když jsem se tak procházela lesem a hlavou se mi honily různé myšlenky ani jsem nezpozorovala, že se začíná stmívat a nečekaně rychlým tempem se začíná přibližovat noc a s ní i strašidelná tma. Já ale nebyla tím člověkem, který by se jí bál. Měla jsem jí ráda, milovala jsem ji. Cestou lesem nazpátek domů mě upoutala modrá věc uprostřed lesa na malém zeleném keříku. Přiblížila jsem se k němu a podrobně modrou věc prozkoumala. Byla to borůvka! Při pomyšlení na jídlo my zakručelo v žaludku. Jak dlouho už jsem nejedla? Jak dlouho už bloumám lesem? Dychtivě jsem se po borůvce natáhla a bez váhání ji snědla. Tahle borůvka, ale nechutnala jako jiné borůvky, které jsem kdy ochutnala. Byla mnohem sladší, exotičtější a nacházela se tam i chuť zakázanosti. Zakázanosti? Bože Chloe, už by jsi ty knihy o nadpřirozenu neměla číst. Pomyslela jsem si. Nedbale jsem pokrčila rameny a vydala se na cestu zpátky.